čtvrtek 26. ledna 2017

Za devět dní, budu v ní (čili v divočině)

Inu není tomu dlouho, co jsem si říkal, že mam půl roku do startu a začnu pořádně trénovat. Je to skoro jako včera, kdy jsem si říkal, že mam tři měsíce do startu a začnu konečně pořádně trénovat. No a dnes to mám za devět dní a vím, že už nezačnu pořádně trénovat :) Ale abych jenom nepřeháněl, tak jsem samozřejmě potrénoval a někdy i kvalitně a v rámci možností. Ono nakonec připravit se ani pořádně nejde, hlavní je se z toho neposrat a být v klidu. Pravda, v klidu teď úplně nejsem a již přicházejí první panické sny o Yukonu. Například včerejší sen pojednával o tom, jak jsem si vše balil na poslední chvíli, zapomněl spousty věcí, přišel pozdě na start a završil to tím, že jsem si zapomněl saně. Když jsem se probudil, tak jsem si slíbil, že si zabalím už radši několik dní před startem (jsem zvědav).

Pokud budete chtít naslouchat aktuálním zážitkům z trati, tak si můžete na svých přijímačích, každý den od 5. února, naladit v naší zemské atmosféře v oblasti elektromagnetického záření velmi krátké vlny rádia Beat, kde bude yukonský vstup cca v 8:15 a v 10:30. Abych náhodou na saních neměl prázdné místo, tak sebou opět potáhnu satelitní telefon, přes který se budu s vámi moci dělit o trochu toho mrazu. Budu rád, když si na mě u kávy a v teple vzpomenete.

Pokud se budete chtít stát závislými na pomalu se pohybující tečce na vaší obrazovce a propukat v obavy, proč se ta tečka, čili já, nehýbe, tak zde bude, ještě není, odkaz na živé stopování Venci (online tracking) http://trackleaders.com/yukonultra16

Pár slov, fotografie či trochu videa budete moct také sledovat zde na mém webu či na mém Facebooku, kde se bude Hosťa, žena moje, snažit literárně zhmotnit můj postup.

Toť prozatím vše a jsem z pozdravem


Žádné komentáře:

Okomentovat